Pro zvídavé spotřebitele

Je důležité porozumět rozdělení údajů/informací na obalu výrobku na povinné a dobrovolné. Označování alergenů je povinná informace a tato skutečnost je specifikována v článku 9 1169/2011 NAŘÍZENÍ (Evropský parlament a Rada) JEDNÁ SE O OBECNÉ POTRAVINOVÉ PRÁVO:

Povinné údaje jsou: složení, nutriční údaje, výrobce (provozovatel potravinářského podniku), alergeny, množství, DMT (datum minimální trvanlivosti), DP (datum použitelnosti), návod, skupiny

Z toho vyplývá, že se alergenní složka musí jasně uvést a zviditelnit v textu (tučné písmo, podtržené písmo apod.); toto opatření není nutné, pokud je alergenní složka zřejmá z názvu potraviny (např. pšeničná mouka, arašídová pochoutka apod.).

Za alergen je považována každá látka nebo pomocná látka uvedená na seznamu v příloze II nebo odvozená z látky či produktu uvedených na seznamu v příloze II způsobující alergie nebo nesnášenlivost, která byla použita při výrobě nebo přípravě potraviny a je v konečném výrobku stále přítomna, byť v pozměněné podobě.

Pro celiaky se jedná o skupinu:

Obiloviny obsahující lepek, konkrétně: pšenice, žito, ječmen, oves, špalda, kamut nebo jejich hybridní odrůdy a výrobky z nich s výjimkou

1. glukózových sirupů na bázi pšenice, včetně dextrózy
2. maltodextrinů na bázi pšenice
3. glukózových sirupů na bázi ječmene
4. obilovin použitých k výrobě alkoholických destilátů, včetně ethanolu zemědělského původu a výrobky z nich, pokud zpracování, kterým prošly, nezvyšuje úroveň alergenicity, kterou úřad stanovil pro příslušný základní produkt.

OBECNÉ POTRAVINOVÉ PRÁVO OBSAHUJE I INFORMACE O DOBROVOLNÝCH ÚDAJÍCH, KAM SPADÁ INFORMACE O BEZLEPKOVÝCH POTRAVINÁCH 

Dobrovolné údaje (článek 36) jsou informace o možném a nezáměrném výskytu látek nebo produktů vyvolávajících alergie nebo nesnášenlivost v potravinách; vhodnost pro vegany, vegetariány, referenční hodnota příjmu apod. K tomuto dobrovolnému označování bezlepkových potravin bylo vydáno tzv. prováděcí nařízení: 

Prováděcí nařízení č. 828/2014 o požadavcích na poskytování informací o nepřítomnosti či sníženém obsahu lepku v potravinách spotřebitelům – prováděcí nařízení, určuje, jak má dobrovolná informace týkající se informace o nepřítomností či sníženém obsahu lepku vypadat (limity, podmínky) 

Jak bylo uvedeno výše, rozdělujeme potraviny do dvou skupin:

1. BEZ LEPKU Tvrzení „bez lepku“ lze použít pouze tehdy, neobsahuje-li potravina ve stavu, v němž je prodávána konečnému spotřebiteli, více než 20 mg lepku./kg

           B.VELMI NÍZKÝ OBSAH LEPKU Tvrzení „velmi nízký obsah lepku“ lze použít pouze tehdy, pokud u potravin, jež sestávají z                jedné nebo více složek vyrobených z pšenice, žita, ječmene, ovsa nebo jejich kříženců nebo tyto složky obsahují a které                byly speciálně zpracovány tak, aby v nich byl snížen obsah lepku, činí obsah lepku v potravině ve stavu, v němž je                        prodávána konečnému spotřebiteli, nejvýše 100 mg/kg.  

• Dodatečné požadavky na potraviny obsahující oves . Oves obsažený v potravinách označovaných jako „bez lepku“ nebo „s velmi nízkým obsahem lepku“ musí být speciálně vyroben, připraven a/nebo zpracován tak, aby bylo zamezeno kontaminaci pšenicí, žitem, ječmenem nebo jejich kříženci, přičemž obsah lepku v ovsu nesmí být vyšší než 20 mg/kg.

Z uvedeného vyplývá, že označení bezlepkových potravin je skutečně na dobrovolné bázi a je jen na výrobci, jestli takto svůj výrobek označí. Pokud se tak rozhodne, musí se řídit prováděcím nařízením. 

• Deproteinovaný pšeničný škrob

Na základě řady dotazů ze strany pacientských sdružení byla také řešena otázka označování deproteinovaného pšeničného škrobu jako alergenu, zde je znění společné dohody MZe, SVS a SZPI: 

Pro splnění toho, že se jedná o alergen, musí být splněny 2 podmínky – musí se jednat o obilovinu vyjmenovanou v bodě 1. přílohy II nařízení (EU) č. 1169/2011 a zároveň taková obilovina musí obsahovat lepek (viz. dikce „obiloviny obsahující lepek, konkrétně: pšenice, žito atd…“). Deproteinovaný pšeničný škrob není alergen a nemusí být ve složení zvýrazněno slovo pšeničný.  

Podmínkou však vždy je uvést, proč se o alergen nejedná (v tomto případě je uvedeno, že se jedná o deproteinovaný škrob).

• Stopy lepku

Dalším stále se opakujícím dotazem je otázka stop lepku, co to vlastně pro spotřebitele znamená a jak si má tuto formulaci vysvětlit. Například, zda může být potravina označená údajem „bez lepku“ a současně označena mezi údaji o složení dobrovolnou informací pro alergiky – „může obsahovat stopy lepku“.

Stanovisko SZPI je takové, že toto označení je možné a není to v rozporu se stávajícími právními předpisy. Nicméně platí, že potravina označená informací „bez lepku“ nesmí v žádném případě obsahovat více než 20 mg/kg lepku. SZPI považuje za stopy lepku obsah 50 mg lepku/kg potraviny ve stavu, v němž je prodávána konečnému spotřebiteli. Podle úpravy z roku 2020 toto neplatí pro skupinu „dehydrované potraviny“, kde se limit pro stopy lepku 50 mg/kg posuzuje až v hotovém pokrmu připraveném podle návodu výrobce. Z tohoto úhlu pohledu je možné považovat za nesmyslné ze strany výrobců označovat potravinu „bez lepku“ ještě preventivním označením „může obsahovat stopy lepku“.